Inzulinová rezistence
Vraťme našemu tělu ladné křivky znalostí o inzulinové rezistenci.
- Inzulinová rezistence (dále už jen IR) je efekt, kdy je lidská buňka rezistentní vůči inzulinu, který zajišťuje vstup glukózy do buňky. Pokud je buňka vůči tomuto hormonu rezistentní, pak glukóza nemůže vstoupit do buňky v potřebné míře a to vede k zvýšené hladině glukózy a inzulinu v krvi. Naopak v buňce je pouze malá koncentrace těchto substancí. Jako IR označujeme stav, kdy je v krvi trvale zvýšená koncentrace glukózy a inzulinu.
- Příkladem faktorů, které způsobují IR jsou typ stravy, velikost porcí, krátké časové intervaly mezi jídly a nedostatek určitých minerálů. Například chrom spolupracuje s inzulinem a umožňuje přijímání glukózy buňkami. Během IR dochází k zabránění ukládání glukózy ve formě glykogenu do jater a svalů, který využíváme jako zdroj energie, když spíme a mezi jídly. Místo toho se glukóza ukládá jako tuk.
- Další faktor, který ovlivňuje hladinu inzulinu a glukózy v krvi je hormon kortizol. Zde jde o stresový hormon, který dává povel k zvýšení hladiny glykémie.
Jak spolu souvisí stres a inzulinová rezistence?
Pokud je člověk vystaven stresu, tak se v jeho těle spustí několik kaskád biochemických reakcí. Nejprve se aktivuje sympatický nervový systém (SNS), který produkuje hormony adrenalin a noradrenalin. Reakce, která se obecně nazývá „fight or flight“ (bojuj nebo uteč). Tato reakce slouží k vyrovnání se s akutním stresem a je krátkodobá. Zároveň se vedle SNS aktivuje další systém, osa hypotalamus – hypofáza – nadledviny (HPA). Na konci této kaskády dochází k uvolnění kortizolu, který s malým zpožděním za adrenalinem a noradrenalinem zaplavuje náš krevní oběh. Jeho úkolem je zvýšit hladinu glukózy v krvi potlačením sekrece i účinku inzulinu, syntézou glukózy z aminokyselin a zvyšením dostupnosti mastných kyselin aktivací lipolýzy. Inhibuje procesy, které by v kritické chvíli energii zbytečně vyčerpávaly. Na nějaký čas oslabí naši imunitu systém a utlumí zánětlivé procesy, pozastaví růst kostí a svalů.
Normální odpověď stresové reakce:
- Pokud se přeneseme zpátky do minulosti, tak největší stres lidé zažívali během lovu. Ve chvíli, kdy dojde ke střetu člověka se zvířetem se spustí stresová reakce a dojde k zapnutí sympatické nervové osy a osy HPA. Na konci osy HPA dojde k uvolnění kortizolu, který nám zajistí dostatek energie zvýšením glykémie. Člověk se utká se svou kořistí a předpokládejme, že jí porazí, pak po ukončení boje stresová reakce končí. Člověk využil poskytnutou energii, stresor v podobě zvířete byl poražen a v těle může nastat opět homeostáza (stabilní vnitřní prostředí).
Abnormální odpověď stresové reakce:
- Stres může mít podobu fyzickou, ale i emocionální. V dnešním světe najdeme široké spektrum různých kategorii stresů, např. stres finanční, pracovní, stres vyvolaný sociálními médii, ale můžeme se bavit i o stresu, který je způsoben našemu tělu tím, že žijeme v toxickém prostředí.
- Co se stane pokud nedojde k ukončení stresové reakce? Pokud je neustále zapnutá osa HPA, pak dochází k chronicky zvýšené hladině kortizolu, který má za úkol zvýšit hladinu glukózy v krvi potlačením sekrece i účinku inzulinu. Abnormální stresová odpověď, kdy nedojde k vypnutí stresové reakce, končí inzulinovou rezistencí.
Jak v dnešním světě vypnout stresovou reakci?
- cílené zklidnění mysli
- relaxace (masáž)
- jóga
- meditace
- bylinná terapie
Jak předejít inzulinové rezistenci?
- Jíme jen tehdy, pokud máme opravdu hlad.
- Vybíráme si nutričně denzitní stravu.
- Nekonzumujeme průmyslově zpracované potraviny.
- Preferujeme potraviny s nízkým glykemickým indexem.
- Jíme skutečné potraviny.
- Jíme potraviny bohaté na vlákninu.
- Spíme alespoň 8 hodin denně (nejlépe uléháme před 22:00).
- Pravidelně se hýbeme.
- Snížíme stresové faktory a naučíme se s nimi pracovat.
Zdroj:
Nutriční terapie II (Studijní skripta Školy Klinické naturopatie)
Vnitřní lékařství pro nelékařské zdravotnické obory (Leoš Navrátil a kolektiv)
Základy lékařské fyziologie (Miloš Langmeier a kolektiv)