šalvěj lékařská
salvia officinalis
Přísloví: Jak může zemřít člověk, kterému roste na zahradě šalvěj.
Šalvěj je jedna z nejdéle používaných bylin jak v kulinářské, tak léčitelské oblasti. Pro staré Egypťany to byla droga plodnosti. Řečtí lékaři využívali vodný odvar z šalvěje k zastavení krvácení z rány a používali ji k čištěni vředů a boláků.
Působení účinných látek
Silice (hlavními složkami silice jsou cymol a borneol)
- snižují vylučování potu
- protizánětlivé působení
- antibakteriální působení
- mírné diuretikum
Třísloviny
- stahující účinek
- protizánětlivý účinek
Látky, které mají estrogenní vlastnosti
- příznivě ovlivňuji menstruační cyklus
- povzbuzují činnost pohlavních žláz
Působení
- protizánětlivé
- antibakteriální
- diuretické
- spasmolytické
- expektorační
- antioxidační
- adstringens
- antiflogistikum
Vnitřní užití
- běžné nadměrné pocení
- zmírnění pocení v období klimakteria
- k utlumení tvorby mléka v prsních žlázách po odstavení kojeného dítěte.
- plicní onemocnění (bronchitidy, kašle, astma)
- trávicí poruchy (nadýmání, průjmy)
- angina pectoris
- deprese
- choroby žlučníku a jater
Dávkování
Šalvějový čaj k vnitřnímu užití si připravíme z 1,5–3 g drogy louhováním po dobu 15 minut ve 250 ml vroucí vody.
Zevní užití
- záněty dutiny ústní
- záněty hrtanu
- ošetření rány po trhání zubů
- špatně hojící se rány
Dávkování
Kloktání
Nálev: 5 g šalvěje (1 lžíce) přelijeme vroucí vodou (250 ml) a necháme v přikryté nádobě louhovat asi 15 minut, následně scedíme. Nikdy nevaříme. Užíváme 3x denně.
Obklad
Na rány můžeme použít koncetrovanější odvar.
UPOZORNĚNÍ
- Vzhledem ke značnému obsahu jedovatého thujonu nelze šalvěj užívat v libovolných dávkách a po dlouhou dobu.
- Ve větších dávkách je jedovatá.
- Není vhodná pro děti, těhotné a kojící ženy.
Problematickou látkou v šalvěji je thujon, jehož toxicita byla v minulosti prokázána. Mezi jeho nežádoucí účinky se řadí zmatenost, neklid, závratě, halucinace, křeče, status epilepticus a další neurologické symptomy.
Zdroj:
- https://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2014/05/10.pdf